Přišla jsem k domu, který se mi zdál neskutečně velký pro jednoho. Chvíli jsem jen tak postávala a dívala se kolem. Zahrada byla pečlivě udržovaná a na pravě straně byl bazén. Prostě idylka, krása. V tu chvíli máte chuť se nastěhovat. Opřela jsem se o strom a vytáhla jsem mobil z kapsy u kalhot. Chtělo se mi ho překvapit. Jaké překvapení pr mě bylo, když se ze zadníí terasy vyřítily dvě děti. Nebylo

 ...nezvládla jsem to...po třech dnech, co se mi nemohl dovolat jsem to zvedla. Nejdřív byl v údivu, ale pak se rozpovídal...je prý v rozvodovém řízení. Se ženou už jim to dávno neklape ale byli spolu jen kvůli dětem. Nevěděla jsem, co mám dělat a dlouho chvíli jsem byla ticho. Mezitím se mě třikrát ptal jestli tam jsem. Byla, nemohla jsem zavěsit. Nemohla jsem na to všechno zapomenout. Nemohla

 Takže upřímně musím přiznat, že žádný happy-end se nekoná....proč taky, že? Nejen, že se žádný rozvod nekoná, ale ono se nakonec ukázalo, že čekají další přírustek do rodiny. To, že se rozvod nekoná mě ani tak nepřekvapuje, to co mě zasáhlo jako otrávený šíp byla novinka, že s manželkou čeká třetí dítě (to by nebylo až tak zvláštní, vždyť jsou rodina), ale co mě dorazilo úplně bylo doznání,