Let me introduce myself....

1. říjen 2011 | 00.16 |
blog › 
Let me introduce myself....

 No, tak je nejvyšší čas se představit, že? Jsem butterfly..nebo spíš raději jen Fly. Není nutné zveřejňovat moje jméno, protože mě stejně neznáte a vůbec, je mi více sympatické tu být trošku inkognito. Co kdyby to četl někdo, o kom tu budu psát? Je mi 21 a jsem z Prahy. A důvod proč jsem tady? Pokud mám na mysli, proč jsem tady na světě - konkrétně planetě zvané Země, pak mi přichází na mysl jen to, že jsem asi z úplně jiný planety, nebo galaxie, protože nezapadám do společenského normálu. Většinou nesouhlasím s většinou. Mám jiný myšlení a to už od malička a vůbec se tu necítím dobře. Nejsem depkařka ani emogirl, i když si nemyslím, že zrovna tohle by s tím mělo nějak úzce souviset. Je to pochopitelný? Asi možná ne. No, hlavní je, že to chápu já, někdy. A proč jsem tady, jako na tomhle blogu, který jsem si založila?..Hm...asi proto abych se našla? Abych se vypsala ze svých pocitů? Abych..nevím? Jo asi přesně proto... 

Jinak studuju vejšku, jo, je to tak...bude ze mě DiS, takže vlastně studuju zkráceně VOŠ. Nastupovala jsem tam s nadšením a po dvou letech jsem zjistila, že i když jsem k sociálnímu cítění byla vedená od mala, tak nějak i v souvislosti, co se stalo v naší rodině, že mě to jaksi nenaplňuje. Ale možná to nebude školou, ani oborem, ale mnou. Možná mi v životě něco chybí a proto nejsem spokojená, nebo šťastná. Ale to je jen domněnka a všichni víme, že domněnka je někdy jen mlhavá záležitost, která se lehce vyvrací. Ale to je jen domněnka...

Já a kamarádi. Jako malý dítko jsem si přála spoustu kamarádů a když jsem je po drsném dospívání získala, zjistila jsem, že mě unavují. Nemyslím to zle, jen - jen vlastně nevím, jak by mělo vypadat přátelství. Zatím jsem poznala jen to, že se moc mluví a když ne, tak jste divní. Je přátelství o tom, aby se pořád něco řešilo, nebo probíralo, drbalo? Pokud ano, pak o to nestojím. Chtěla bych mít jiné přátelství. Přátelství utkané z jiných vláken. Tiché bytí s přítelem je stejně dobré jako povídání. Na čem nejlépe otestujete vztahy ať už ryze kamarádské-přátelské nebo partnerské? No jednou z možností je to, jestli spolu dokážete být v tichosti aniž by to jednomu z vás připadalo divné, nebo ne? Vlastně nevím, jak by mělo vypadat přátelství, myslím to opravdové, ale jaké je opravdové?..je to tak těžké...rozeznat to...a jestli vůbec je co rozeznávat... 

Já a kluci. Další kapitola na pokračování. Něco si vysním a pak když přijde něco podobnýho v reálu, couvnu. Bojím se zklamání, bojím se lásky?...asi jo. Ale proč? Bolest, jo bude to tím, že nesnáším bolest zlomeného srdce. Vždyť jsem se zklamala a je těžké si přiznat, že strach vychází ze mě...lepší je říct, že on za to mohl tehdy, kdy mi ublížil...kdy si se mnou hrál, možná nevědomě a pak se stáhl a "sekl" mě, že to je jinak...Je to teda moje chyba, protože jsem se zasekla někde v háji?..Možná je problém že nevěřím sama sobě a proto nemůžu věřit někomu jinému, kdo to se mnou myslí jinak než kamarádsky. To by možná mohlo dávat smysl ne? 

Já a společnost = velký oříšek.

Klasika. Nemám ráda být středem pozornosti. A to i přesto, že vybočuju, celkem slušně. Názory, styl, vše?...Jo, tak nějak. Jsem asi stejnej oříšek a záhada pro společnost, jako ona pro mě..zvláštní. Realita mě nikdy moc nebrala. Ráda si občas ulítnu někam jinam. Líbí se mi pocit, že o lidech vím někdy víc dříve než mi to řeknou. Líbí se mi toulat se po "světě" kde neexistujou pravidla a násilí... Podotýkám, že k tomu nepotřebuju žádnou marijánku a podobně. Jde mi to samo. Výhoda, nevýhoda? Jak kdy. Jeden čas jsem viděla věci, který mě děsily, ale protože mě děsily, přestala jsem je vídat. Nebo aspoň tak si to vysvětluju. Zvláštní ale je, že jsem vždycky chtěla vidět a pak když jsem měla příležitost, zalekla jsem se. Byla jsem srab, utekla jsem od toho. Výborně Fly, gratuluj si. Kdy budu mít zase tuhle příležitost? Kdo ví. Možná až budu připravená. Někdy si říkám, jestli to není jen uklidňující spojení - až budu připravená? WAKE UP FLY! Vážně naivní. Jak se pozná, že budu připravená? Asi těžko. Prostě když to přijde a já to přijmu, tak pak budu teprve připravená.

Na začátek by to asi stačilo.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář