Tokio Hotel - Kapitola 1 - Thalia

20. listopad 2012 | 16.56 |
blog › 
Povídky › 
Tokio Hotel - Kapitola 1 - Thalia

 "Davide, stalo se něco?" zeptá se Bill.

"Ale ne, nic se nestalo. Nic co se týká kapely a tour."

"Taky se neptám na kapelu nebo tour, ale na tebe," upřesní a sedne si k němu.

David se zhluboka nadechne a bleskově se rozhoduje, jestli to Billovi říct má, nebo ne.

"Týká se to Thalii, ale není to nic, co bychom nezvládli, tak tě tím nebudu zatěžovat. Nelam si s tím hlavu."

"Trable se školou? Myslel jsem, že zkoušky zvládla dobře, nebo ne?"

"Vlastně ani nejde o školu. Kdyby všechno klapalo jako škola, byl bych šťastnej muž, věř mi."

"Lia blbne, nebo co? Byla spíš většinou jako andílek, ne?"

"Ty doby už jsou vážně pryč, a kdyby blbla, tak to snesu, ale tohle je – ani to neumím pojmenovat. Rebelie, vymyká se mi to všechno kontrole. Nejlepší by bylo, kdyby se na chvilku odpojila od tý bandy, ale netuším jak to udělat. Neposlouchá mě ani nikoho jinýho," přizná David.

Bill je z toho trochu mimo, protože Thalia vždycky byla ten klidnej, vyrovnanej typ člověka.

"Až tak? Nikdy bych do ní neřekl, že by se mohla takhle – jak jenom to říct – projevit."

"No, myslím, že to nečekala ani sama Thalia. Nicméně na převýchovu je pozdě."

"Proboha, Davide, mluvíš, jako kdyby fetovala, kradla, tahala se s cizíma klukama a vracela se domů ráno, ne-li odpoledne," pokusí se odlehčit situaci.

"Kromě těch krádeží si to trefil," dorazí ho David.

Bill jen polkne, tohle opravdu nečekal. Snaží se sestavit v hlavě větu, která by neměla nádech lítosti nad tím, co se děje, ale není toho schopen, proto z něj vyjde jen, "A sakra."

"Nechtěl jsem tě tím zatěžovat, máš teď plnou hlavu tour, nabírej síly, relaxuj a užívej si toho, že s váma nejede žádnej tým, kterej to všechno bude natáčet. Vážně, já si s Thali nějak poradím. Po dobrým, nebo po zlým, nějak určitě."

. . .

Večer, když sedí všichni kluci z kapely nad pizzou, myslí Bill na Thaliu a Davida. Chtěl by mu pomoct, aby se netrápil, ale nějak neví jak. Takže tím, jak horlivě vymýšlí plány, se stáhne do sebe a nezapojuje se do komunikace s klukama.

"Hej, Bille, vnímáš?" zeptá se Gustav.

"Co? Ne, sorry," vydechne přiznání.

"Jsi v pohodě?" zeptá se Tom.

"Ne, hele David má problém, velkej problém."

"Něco s tour?" zeptá se Georg.

"Ne, netýká se to nás, ale Thali," upřesní Bill.

"Thali, jeho hezká neteřinka," zvolá Gustav.

"Copak, má trable s první láskou," snaží se vtipkovat Tom. Gustav a Georg se pousmějí, moc dobře znají Tomův humor.

"Ježiši, ne. Je to mnohem horší," vydechne Bill, Tom už se nadechuje, ale Bill mu do toho skočí, "Lia začala fetovat, tahá se bůh ví s kým a domů chodí k ránu, nebo vůbec. David je z toho fakt zničenej. Prej nic nezabírá. Dokonce použil větu, že na převýchovu už je pozdě."

"Ty, vole, kecáš," vyjede Gustav, "to bych do ní neřekl. Byla spíš andílek, ne?"

"Slečinka asi prochází pubertou," řekne Tom.

"Hele to není prdel," vyjede na Toma Bill.

"A co chceš teda dělat, vzít jí s sebou na tour?" nadhodí Georg. Billa to nadzvedne ze židle.

"Proboha, Georgu, to je geniální nápad. Fakt. Ty nebudeš úplně tak mimo, jak často bejváš."

"Hele, brácha, sorry, že do toho kéruju, ale budeme mít vlastní starosti. Nehodlám hlídat ztřeštěnou puberťačku, co experimentuje."

"Puberťačku? Je jí přece stejně jako tobě, ne?" řekne Gustav. Bill zapřemýšlí, kolik vlastně Thalii je, ale uzná, že má Gustav asi pravdu. Lia bude, maximálně o rok mladší.

"No, myslel jsem, vždyť s náma vycházela dobře, ne?" začne Bill, "nepřijde mi to jako blbej nápad, teda pochopitelně, pokud s tím budete souhlasit všichni." Tom protočí oči a zhluboka vydechne. Billovi zachraňovací akce nijak nepodporuje.

"To jako, že bysme si ji vzali na převýchovu, jo?" upřesní Georg.

"No, tak nějak si to brácha asi představuje. Hele Bille, a to jako až začne blbnout, tak jí zamkneš v buse, uložíš jí trest domácího vezení? Nebo co?"

"Ne, ale David uznal, že by bylo nejlepší, kdyby se na chvilku odklonila od těch jejích kamarádů. Vezmi si. Na týhle tour, budeme dva a půl měsíce. To je dost dlouhý odloučení na to, aby se změnila, ne?"

"A to si jako fakt myslíš, že my jí změníme, jo? A navíc myslel si na fans? Hm?" přitvrdí Tom.

"Jasně, že myslel. Lia, přece studuje uměleckou školu, ne? Konkrétně grafiku, ne? Takže zástěrkou může být to, že s námi spolupracuje na dalších projektech, ne?"

"Konkrétně?" dožaduje se Tom.                                                                 

"Konkrétně na obalu naší desky, plakáty, videoklipy a tak dále."

"Máš to celkem promyšlený, jak dlouho si tohle všechno plánoval?" zeptá se Gustav.

"Celej večer," přizná Bill, " hele kluci, Liu máme přece rádi, ne? Chtěl bych jí fakt pomoct. Byli byste ochotný do toho jít?" zeptá se narovinu.

"Ale jo, proč ne," souhlasí Georg.

"Ani já s tím nemám problém," přidá se Gustav. Všichni se otočí na Toma. Ten chvilku uvažuje, pak rozhodí ruce a prohlásí, "Fajn, jak chcete, ale pokud to nebudeme s Liou zvládat, tak se pakuje pryč, jasný?" Určí si podmínku.   

"Fajn, jasný," řekne Bill.

. . .

Bill potom co přijde domů volá Davidovi.

B:        Ahoj Davide, sorry jestli ruším, ale myslím, že bych měl pro tebe návrh. Pochopitelně s tím souhlasí i kluci.

D:        Ahoj, Bille, no a co by to mělo být?

B:        Chceme vzít Thaliu s sebou na tour. Chceme, aby se odreagovala, přišla na jiný myšlenky a ty měl na chvilku klid. Zoufale ho totiž potřebuješ.

D:        Nepřipadá v úvahu, Bille. Za prvé, vůbec netušíš, co Thalia dokáže a za druhé, co fans?

B:        Davide, všechno je promyšlený. Thalia bude pro veřejnost s náma spolupracovat na novým obalu desky, videoklipech,plakátech. Vždyť studuje grafiku, ne?

D:        Dobře veřejnost uklidníte, ale vy budete v presu. Vážně ne. Thalia je jako tornádo. Nechává po sobě spoušť. Jako třeba teď. Zřejmě u nás byl pouliční gang, jinak si nedovedu vysvětlit ten bordel po celým bytě.

B:        Davide, věř mi. Věřím, že se ti vrátí z tour Thalia, jakou jí známe všichni.

D:        Co když to ale nepůjde?

B:        I pro to máme řešení. Pokud to nebude k vydržení tak ti ji pošleme zpátky. To se ale nestane.

D:        Víš vůbec, do čeho se to pouštíš?

B:        Myslím, že jo.

D:        Promluvím s Thaliou, ale nic neslibuju. Záleží totiž hlavně na ní, jestli pojede nebo ne, je plnoletá a má bohužel jednu velmi nehezkou a silnou vlastnost. A tou je paličatost.

B:        Fajn, Davide. Tak to s ní projednej a klidně jí navrhni, aby udělala nějaký návrhy na desku, nebo tak. Myslím, že pokud je pořád stejně dobrá, určitě vymyslí něco extra. Pokud se to bude líbit i nám, nemáme problém použít její materiál. Myslím, že je to dobrá zástěrka, která může nakonec i vyjít a pomoci oběma stranám, hm?

D:        Dobře. Děkuju ti Bille, vlastně všem. Znamená to pro mě hodně. Hlavně je to šance pro ní.

B:        Fajn, Davide. Tak dej vědět.

 . . .

Thalia přijde domů a chce jít rovnou do pokoje, ale David na ní čeká.

"Ježiši, já jsem se tě lekla. Co je?" zeptá se a nalije si džus.

"Opomenu ten bordel, co tu byl a na který jsem musel zavolat úklidovou četu. Měl bych pro tebe nabídku."

"Poslouchám," řekne a posadí se pohodlně do křesla a ignoruje jeho poznámku o stavu bytu.

"Thali, kluci z kapely by chtěli nějakej náčrt na nový CD, taky nějaký návrhy na plakáty, nebo do videoklipů, myslíš, že bys na to měla?" zeptá se David. Ví jak na Thaliu, tedy co se týče téhle nabídky. Lia, moc dobře ví, že na to má a protože David použil spojení, jestli to zvládne, tak bude na just chtít dokázat její nadání.

"Fajn, klidně. Chci říct, že nemám nic jinýho, takže no problem. A máme nějakou schůzku?"

"No, pokud bys chtěla tu nabídku, tak bys s nimi musela jet na tour, aby si je poznala a tak udělala a probrala návrhy s nimi, aby dokonale ladily k tomu, jací opravdu jsou."

"Cože? To snad ne. Tak na to seru," odpoví, zvedne se z křesla a přejde k baru.

 "Thalio, podívej se. Máš jedinečnou příležitost. Pokud to zvládneš a kluci budou spokojení, nebudeš na tom tratit ani ty. Chceš přece na stáž do New Yorku, ne? No a takováhle reference, přece není vůbec k zahození, ne? Přemýšlej o tom," řekne. Thalia chvilku přemýšlí poté si nalije skotskou a přisedne si.

"Skotskou?" zeptá se David.

"Jo, skotskou," odpoví ledabyle Thalia, kopne ji do sebe a pokračuje dál, "fajn. Já to teda beru, ale jakmile se mi něco nebude zdát, odjíždím, jasný?" zeptá se.

"Na tour vyjíždí pozítří. Připrav se a na nic nezapomeň."

"Neboj se, Davide, nejsem malá holka," odpoví a odejde do pokoje.

"No, to už vážně nejsi, ale je to škoda. Všechno by se dalo změnit a napravit," pronese šeptem a volá zpět Billovi.

.(Budu ráda za případné připomínky, nebo názory jak se vám povídka líbí ;)) )

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář